Takových žebříčků už tady bylo. A ještě bude. Co člověk, to jiný názor. Už roky se vedou diskuse o tom, kdo patří mezi nejlepší hráče ve fotbalových dějinách. A nikdy není možné dojít k uspokojivému výsledku. Přesto je to stále lákavé. I my jsme se proto pokusili vytvořit jeden z mnoha Top Ten žebříčků.

Není to nic lehkého. Od té doby, co Angličané „vynalezli“ fotbal, hrály tuto hru miliony lidí na celém světě. Desetitisíce fotbalistů patřily mezi špičkové hráče a superhvězd by se našly stovky. Vždyť dokonce mezinárodní fotbalová federace FIFA má víc členů než OSN!

Ale dost řečí. Tady je desítka nejlepších fotbalistů všech dob. Všichni splňují podmínku, že už UKONČILI profesionální kariéru. Je nám jasné, že se na nás asi snese kritika, proč je tam tento hráč nebo proč tam chybí nějaký jiný. Konstruktivní kritiku však vítáme a těšíme se, že v diskusi pod článkem nám napíšete vlastní představy. Ale už dost plácání, pojďme se pustit do výběru.

10. Alfredo di Stefano (Argentina, Španělsko)

Ofenzivní záložník Alfredo di Steafno, který se narodil v Argentině, ale drtivou část kariéry odehrál ve Španělsku, měl přezdívku Saeta Rubia – Blonďatý šíp. Pověstný byl jeho tah na branku, ale také vitalita, s níž dokázal celých devadesát minut makat na sto procent a taktická všestrannost. Byl známý tím, že mohl hrát na jakémkoli postu na hřišti. Přestože proslul jako útočný hráč, byl také skvělý obránce.

Di Stefano je dodnes třetím nejlepším střelcem v historii španělské nejvyšší soutěže s 228 brankami v 329 zápasech. Je také nejlepším střelcem v dějinách Realu Madrid, kde odehrál jedenáct sezon – ve 282 ligových zápasech dal 216 gólů. S Realem dokázal vyhrát pětkrát Pohár mistrů evropských zemí.

9. Michel Platini (Francie)

Současný prezident organizace UEFA Michel Platini byl členem francouzského týmu, který vyhrál v roce 1984 titul mistrů Evropy. Zároveň byl zvolen nejlepším hráčem turnaje a stal se nejúspěšnějším střelcem. Spolu s Alainem Giressem, Luisem Fernándezem a Jeanem Tiganou tvořili tzv. Carré Magique – hvězdnou záložní řadu, která na začátku osmdesátých let neměla na světě konkurenci.

Platini, který vstřelil svůj první reprezentační gól v roce 1976 v přátelském utkání s Československem, je považován za jednoho z nejlepších nahrávačů v dějinách fotbalu. Odborníci vyzdvihují i jeho fenomenální schopnosti při kopání přímých kopů. Dodnes drží rekord v počtu vstřelených branek ve finálových turnajích mistrovství Evropy (9).

8. Carlos Alberto Torres (Brazílie)

Carlos Alberto Torres je jedním z nejuznávanějších obránců všech dob. Dovedl Brazílii v roce 1970 k titulu mistrů světa a je členem Světového týmu 20. století. Carlos Alberto se nejvíc proslavil gólem proti Itálii ve finále šampionátu v roce 1970, který je dodnes považován za jeden z nejúžasnějších v historii mistrovství světa.

7. Ronaldo (Brazílie)

Pamatujete, jak se nedávno loučil exhibičním zápasem obtloustlý Brazilec s fotbalem a nedokázal trefit branku ani z těch největších šancí? To už byl úplně jiný Ronaldo než ten, který zářil na přelomu tisíciletí v dresech Eindhovenu, Barcelony, Interu Milán, Realu Madrid nebo milánského AC.

Říkalo se, že Ronaldo je největší brazilská hvězda od dob Pelého. Přezdívalo se mu Fenomén a on oprávněnost této přezdívky dokazoval v každém utkání. Díky své rychlosti, schopnosti driblovat a střeleckým instinktům je dodnes považován za jednoho z nejlepších hráčů v moderní historii fotbalu V národním týmu hrál od roku 1994 do roku 2006, získal dva tituly mistra světa a je dvojnásobným držitelem Zlatého míče pro nejlepšího hráče planety (1997 a 2002).

6. Gerd Müller (Německo)

Gerd Müller byl malý, zavalitý a nijak zvlášť nenaplňoval představu o fotbalové hvězdě. Jenže jeho zrychlení bylo smrtící. Na krátkou vzdálenost dokázal přesprintovat kohokoli na hřišti a navíc měl vražedný střelecký instinkt. Na malém prostoru dokázal být neuvěřitelně obratný a mrštný.

V 68 mezinárodních zápasech nasázel soupeřům těžko uvěřitelných 62 gólů. V Bundeslize, kde hájil barvy Bayernu, dal ve 427 duelech 365 branek a dodnes drží rekord evropských pohárových soutěží s 66 góly v 74 zápasech. Müller byl zdaleka nejúspěšnější útočník své doby.

5. Johan Cruyff (Holandsko)

Bývalý nizozemský fotbalista a trenér Johan Cruyff se stal třikrát nejlepším evropským hráčem (1971, 1973, 1974). V roce 1999 byl zvolen evropským hráčem století v anketě Mezinárodní federace fotbalových historiků a statistiků a zároveň skončil za Brazilcem Pelém na druhém místě na světě.

Cruyff byl známý pro své perfektní technické dovednosti, rychlost a akceleraci, ale jeho největší kvalitou bylo myšlení. Málokdo v historii uměl tak dokonale číst hru a posílat spoluhráčům nečekané a na milimetr přesné pasy. Dokázal překvapivými přihrávkami rozložit obrany soupeřů.

4. Franz Beckenbauer (Německo)

Císař Franz, jak se mu říkalo, stojí u zrodu moderní, útočné hry stoperů. Beckenbauer je dodnes jedním ze dvou lidí, kteří dokázali vyhrát titul mistrů světa jako hráči (1974) i jako trenéři (1990).

Drtivou většinu své kariéry strávil v Bayernu Mnichov, s nímž dokázal třikrát vyhrát Pohár mistrů evropských zemí a čtyřikrát německý titul. V letech 1972 a 1976 získal titul Nejlepší fotbalista Evropy a dodnes je považován za nejlepšího německého hráče všech dob.

3. Diego Maradona (Argentina)

Maradona je jedním z nejlepších a zároveň nejkontroverznějších fotbalistů historie. V Argentině však vždycky byl, je a asi i bude skoro zbožňovanou ikonou. Mnozí fanoušci mu dodnes neřeknou jinak než „San Diego“ – Svatý Diego.

Kdyby ekonomové hledali bod, kdy se za fotbalové hráče začaly platit závratné částky, pak by došli právě k Maradonovi. Byl asi prvním zatraceně přeplaceným hráčem na světě. To on roztočil platovou spirálu, kterou se dodnes klubům nedaří zastavit.

Maradona však neproslul jen svými bravurními technickými kousky, tvořivostí a krásnými góly. Jeho „Boží ruka“, která na šampionátu v Mexiku v roce 1986 vyřadila Angličany, je jednou z největších skvrn na světovém fotbale. Nebyl by to ale Maradona, kdyby ve stejném zápase neměl na svém kontě také jeden z nejúchvatnějších momentů dějin, když prodribloval s míčem přes půl hřiště mezi obránci a fantasticky skóroval.

2. Pelé (Brazílie)

Černá perla, jak byl nazýván Edson Arantes dos Nascimento, je všeobecně považován za nejlepšího fotbalistu všech dob. Ostatně - v celosvětové anketě Mezinárodní federace fotbalových historiků a statistiků v roce 1999 získal titul Fotbalista století.

Během své kariéry nastřílel Pelé neuvěřitelných 1280 gólů, ve čtrnácti zápasech, které odehrál na mistrovství světa, jich dal dvanáct. V březnu roku 2002 byl vydražen dres, ve kterém odehrál mistrovství světa v roce 1970 za 220 850 dolarů. Od roku 1995 do roku 1998 byl Pelé brazilským ministrem sportu.

1. Zinedine Zidane (Francie)

Je to rouhání, když nedáme na první místo legendárního Pelého, ale francouzského záložníka Zinedina Zidana? Možná. Je to nejspíš proto, že redaktoři tohoto webu neviděli kousky nejslavnějšího brazilského hráče nikdy na vlastní oči a znají je jen zprostředkovaně z archívů. Zato Zizu nás ohromoval dlouhá léta.

Mistr světa i Evropy, vítěz Ligy mistrů a trojnásobný držitel ocenění Nejlepší světový hráč roku zakončil profesionální kariéru po finále mistrovství světa v roce 2006, které vstoupilo do historie fotbalu. Zizu v něm v nastaveném čase udeřil hlavou do hrudi Itala Materazziho, uviděl červenou kartu a musel předčasně pod sprchy. Francie boj o titul prohrála, Zidane byl ale přesto vyhlášen nejlepším hráčem šampionátu.

V jeho hře nikdy nechyběla vášeň, obrovské nasazení, kreativní myšlení, dokonalá technika a vůle po vítězství. Kombinace těchto prvků z něho pro Černou svini dělá nejlepšího hráče všech dob.

Souhlasíte? Nesouhlasíte? Jsme zvědaví na vaše Top Ten v diskusi pod článkem.